Minipivovar

Otevřením Pivovaru Falkenštejn (původně Křinického pivovaru) v srpnu roku 2013 byla obnovena po mnoha desítkách let tradice vaření piva ve městě Krásná Lípa, jež se nachází na pomezí Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Krásná Lípa je "východní" branou do regionu Českého Švýcarska a zároveň jeho centrem se sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko. Starý krásnolipský pivovar byl v 60. letech zbourán. Nový pivovar jsme přenesli přímo do centra města na Křinické náměstí, do bývalého měšťanského domu, který historicky sloužil pro různé účely mj. jako zájezdní hostinec, kulturní centrum nebo dokonce jako banka v době průmyslové revoluce.
K rozhodnutí založit pivovar a vyrábět pivo v tomto severním koutu Čech vedl nejenom blízký vztah zakladatelů k tomuto blahodárnému nápoji, ale také jejich osudová náklonnost k výjimečnému regionu Českosaského Švýcarska. Otevřením pivovaru na náměstí v Krásné Lípě jsme navázali na nedlouhou, ale přesto velice zajímavou historii pivovarnictví v tomto městečku v nejsevernějším koutu Čech. Starý krásnolipský pivovar, jež nesl název Brauerei Schönlinde (pivovar Krásná Lípa) neměl jako jediný v celém regionu Šluknovska středověké založení. Byl založen podnikavým sládkem Corneliusem Häuserem až v druhé polovině 19. století, kdy se město v době průmyslové revoluce bouřlivě rozvíjelo. A bouřlivě se nerozvíjelo jenom město, ale i žízeň místních továrních dělníků, na což hbitě zareagoval podnikatelský duch zakladatele pivovaru.

(zdroj: http://www.pivofalkenstejn.cz)

Slánské pivo doporučovali kdysi v Čechách na prvním místě, napsal slavný jezuitský historik Bohuslav Balbín ve 3. knize svých Rozmanitostí Království českého, která vyšla roku 1681. Královské město Slaný se vskutku může pyšnit dlouhou a věhlasnou tradicí vaření piva, která vyvrcholila počátkem 17. století, kdy zde bylo deset měšťanských právovárečných domů, tři hostince poskytující ubytování se stravou a dvě krčmy na předměstí. Roku 1618 činil výstav slánských pivovarníků téměř 20.000 hl, což bylo na tu dobu úctyhodné množství. Značná část produkce se vyvážela do celého království, kde bylo slánské pivo vyhledávané a oblíbené.

Ondřej Antoš, který v roce 1518 získal dům, dnes známý jako Modletický, vařil pivo od roku 1536. Antošové představovali významnou rodinu v dějinách města. Jiný z jejích příslušníků, Václav Antoš, zastával v letech 1569-1587 úřad císařského rychtáře. Roku 1578 nechal dům přestavět do současné podoby, jejíž součástí je i pozoruhodný renesanční portál se štítkem obsahujícím příslušné vročení a zobrazujícím symbol kotvy, jejíž ramena jsou stylizována do podoby monogramu „W" (Václav). Další majitel, po němž byl dům posléze i pojmenován, Vilém Modletický, také určitý čas provozoval jeden ze slánských hostinců. Slibný rozvoj byl neblaze ovlivněn událostmi pobělohorského období, kdy se Slaný stal poddanským městem hraběte Jaroslava Bořity z Martinic. Ten zrušil várečná práva měšťanů a zároveň nechal roku 1629 ve městě vybudovat svůj vlastní pivovar. Zde v letech 1794-1798 působil český sládek František Ondřej Poupě, autor příručky Počátkové základního naučení o vaření piva (1801), který je považován za průkopníka českého odborného pivovarnictví. Hraběcí pivovar byl v provozu do roku 1884. Od té doby se historie spjatá výrobou piva ve Slaném přerušila na více než 135 let.

Pivovar Antoš založený v roce 2010 nyní obnovuje tradici vaření kvalitního slánského piva. Při jeho výrobě je použito výhradně nejkvalitnějších domácích surovin, českého chmele z nedaleké žatecké oblasti a vyhlášeného sladu z moravské Hané připravovaného dnes již ojedinělým způsobem sladování na humnech. Pivo je čepováno přímo z ležáckých sklepů, nefiltrované a nepasterované, aby si tak uchovalo své jedinečné vlastnosti „živého" piva, jak je znali naši předkové.

(zdroj: http://www.pivovarantos.cz/)

Všechna naše piva vařená tradičními postupy jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, což umožňuje konzumentovi plně zažít chuťové rozdíly naší světlé 11°, světlé 12°, polotmavé 12° a polotmavé 13° ALE.
Zákazník může u nás ochutnat točené pivo, zakoupit PET lahve či KEG sudy.

(zdroj: http://pivovarrezek.cz)