Liberecký kraj
Volt
Jistě znáte Alessandro Voltu co by vynálezce a renesančního člověka. Ten stojí za mnoha patenty včetně Voltaického článku, bez kterého si nedovedeme dnešní svět představit. Málokdo ale ví, že Voltaický článek je druhotný produkt Voltova tajného stěžejního výzkumu, který řeší jak do korbele ledově vychlazeného piva dostat co nejvíce energie. Věnoval mnoho svého drahocenného času, aby dostal do chmelového moku ten správný říz a elektrizující sílu přitahující nové nápady a zážitky. Stejně jako Volta i my hledáme v pivovaru nové receptury, výrobní procedury a způsoby jak pro vás připravit Pivo, které vás osvěží a zelektrizuje. Doražte k nám objevit a vyzkoušet Voltovu kouzelnou formuli. Chceme takto navázat na bohatou historii Jabloneckého vaření piva (svého času v jednom z největších pivovarů v Čechách) a rozšířit sbírku pivních speciálů malých českých pivovarů.
(zdroj: http://pivovarvolt.cz/)
Maloskalský pivovar
Minipivovar nechal postavit Pavel Mikez, který organizuje například hudební festival Benátská!, na místě bývalé vyhlášené horolezecké restaurace pod Pantheonem. Pivo vaří dle upravené receptury nalezené v archivu původního Maloskalského pivovaru. Ochutnáte zde dvanáctistupňový Maloskalský ležák, jedenáctistupňové pivo a pivní speciály.
(zdroj: www.maloskalsky-pivovar.cz)
Rezek
Všechna naše piva vařená tradičními postupy jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, což umožňuje konzumentovi plně zažít chuťové rozdíly naší světlé 11°, světlé 12°, polotmavé 12° a polotmavé 13° ALE.
Zákazník může u nás ochutnat točené pivo, zakoupit PET lahve či KEG sudy.
(zdroj: http://pivovarrezek.cz)
Zámecký pivovar Frýdlant
Vaření piva ve Frýdlantu je poprvé zmiňováno roku 1381 a zřejmě od 16. století pak místní vrchnostenský pivovar stál na stejném místě, jako dnešní provoz. Léta rozvoje a přestaveb skončila roku 1949, kdy byla v pivovaře uvařena poslední várka. Následující desetiletí byl jeho areál nevhodně a nedostatečně využíván jako sklad sýrů a zeleniny s čímž souvisela i jeho zanedbaná údržba. Léta chátrání skončila roku 2010, kdy objekt pivovaru zakupuje firma Terra Felix s.r.o. s cílem obnovit vaření piva ve Frýdlantu. Roku 2012 začala rekonstrukce části areálu, která má do budoucna sloužit jako školící, konferenční a kulturní centrum a samozřejmě i jako nový pivovar. S frýdlantským pivem se mohli zájemci poprvé seznámit roku 2013, který je tak považován za rok obnovení pivovaru. Pivo bylo dle našich receptur uvařeno na zakázku v jiném pivovaře, neboť provoz přímo ve Frýdlantu byl obnoven až na jaře roku 2014. Od června 2014 mají zájemci možnost ochutnávat v blízkém i vzdálenějším okolí pivovaru pivo Albrecht vařené v obnoveném Zámeckém pivovaru Frýdlant. Dej Bůh štěstí! (zdroj: http://www.pivovar-frydlant.com/
Rohozec
Pivovar se nachází v Malém Rohozci, nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj. Je to kraj přírodních krás, hradů, zámků, muzeí a tradiční řemeslné výroby. A taky dobrých lidí, a právě tito lidé pro Vás tradičním způsobem vyrábějí dobré pivo: PIVO ČESKÉHO RÁJE Nejenom místní obyvatelé, ale i návštěvníci Českého ráje, turisté, horolezci a ostatní milovníci přírody, si dají do souvislosti pivo SKALÁK a pískovcové skalní město v Hruboskalsku. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť SKALÁKA a PODSKALÁKA k sobě prostě patří.
Pivovar založil Ferdinand Unger v roce 1850 a následně jej provozoval jeho syn Karel a potom vnuk, rovněž Karel. Ten v roce 1910 pivovar včetně velkostatku prodal nově vzniklé společnosti Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením omezeným, Malý Rohozec u Turnova. Takto pivovar fungoval do roku 1924, kdy se přeměnil na akciovou společnost. V roce 1948 byl pivovar v Malém Rohozci znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary a později součástí Východočeských pivovarů, se sídlem v Hradci Králové.
V roce 1994 byl pivovar privatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů přivedlo pivovar až téměř ke krachu. Změna k lepšímu nastala pro pivovar 1. července 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Tradiční způsob výroby však zůstal na Rohozci samozřejmě zachován. Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně vyráběli už naši předkové začátkem minulého století. Dnes se pivovar skví v nové kráse. Návštěvníci, kráčí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny…
(zdroj: http://pivorohozec.cz)
Svijany
Pivovar Svijany je jeden z nejstarších pivovarů v Česku, protože byl založen už před rokem 1564. Tehdy byl součástí hospodářských základů panství. V roce 1912 byl jeho dosavadním nájemcem Antonínem Kratochvílem odkoupen od Rohanů a rodině Kratochvílů patřil až do roku 1939. Vnuk Antonína Kratochvíla byl nucen pivovar prodat a tak se pivovar vrátil jeho původním majitelům, Rohanům. Po roce 1945 byl ale svijanský pivovar konfiskován a znárodněn, aby se stal součástí Severočeských pivovarů n. p.
Z důvodu politických změn Severočeské pivovary zanikly a svijanský pivovar se stal součástí podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou. V roce 1997 se pak stal součástí akciové společnosti Pražské pivovary, která je z většiny majetkem anglické pivovarské společnosti Baas. Kvůli obchodní politice Pražských pivovarů se setkal s odbytovou krizí a hrozilo jeho zavření. Poslední změnou vlastnického uspořádání bylo utvoření společnosti Pivovar Svijany s.r.o. v roce 1998 (po roce 2005 Pivovar Svijany, a.s.). Pivovar pod novým vedením postupně překonal svou odbytovou krizi a stal se na Liberecku a Jablonecku nejsilnější značkou.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org)
Konrád
Pivovar vznikl roku 1872, kdy byly vydány jeho akcie. Ty se povedlo rozprodat a za stržené finanční prostředky se mohlo roku 1873 začít se stavbou pivovaru. Jeho slavností otevření se uskutečnilo v sobotu 24. ledna 1874. Zdejší pivo se postupně dováželo nejenom do blízkého Liberce, ale také až do Vídně. Během prvního roku výroby dosáhl pivovar výstav 34 680 hl.
Věhlas pivovaru stoupal, a tak jej roku 1891 navštívil i rakouskouherský císař František Josef I. Na počátku 20. století proběhlo sloučení s pivovarem ve Vrkoslavicích, což je městská část Jablonce nad Nisou. Vznikla tak společnost Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (tedy Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Během dvacátého století docházelo postupně ke zvyšování objemu ročně uvařeného piva (například v roce 1989 zde vyrobili 305 190 hl piva).
Výstav pivovaru se zvyšoval i po sametové revoluci a podnik své výrobky exportoval na zahraniční trhy nejenom v Evropě, ale i ve Spojených státech. Avšak 25. května 1998 najednou došlo z rozhodnutí tehdejších zahraničních majitelů k uzavření pivovaru a k propouštění jeho zaměstnanců. Po dvou letech se ale opět ve Vratislavicích začalo pivo vařit, když česká společnost Hols odkoupila od původních majitelů zdejší nemovitosti a technologické vybavení. Protože však původní obchodní značka („Vratislav“) zůstala v majetku původních majitelů, začali noví vlastníci vratislavického pivovaru vařit své pivo pod značkou „Konrad“. Od roku 2000, kdy byl pivovar znovu otevřen, se jeho výstav opětovně zvyšuje (například roku 2010 dosahoval 155 000 hl).