Středočeský kraj

V roce 1454 král Ladislav přiznává Rakovníku „právo mílové“ – záruku ochrany a odbytu rakovnického piva před konkurencí „na míli od městských bran. V roce 1867 rozvoj průmyslové výroby přivedl Rakovnické k myšlence na zřízení velkého pivovaru. Byl vybudován v objektu bývalých kasáren uprostřed města, kde stojí dodnes. Na začátku 20. století městský pivovar rok od roku lépe prosperuje. Je zavedeno stáčení ležáku do lahví s etiketou navrženou akademickým malířem J. Králem. Zdobí ji červený rak s chmelovou révou a latinské úsloví, jehož vznik se datuje do 16. století – Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una cerevisia Rakonae – což volně přeloženo znamená, že je jen jeden papež a to v Římě, jeden skutečný přístav a to v Ankoně, jen jedna opravdová věž, hodná toho jména je v Kremoně a jedno, tedy jedinečné pivo v Rakovníku.
Před 1. světovou válkou pivovar dosahoval výstavu nad 30 000 hl.
V roce 1938 příznivý vývoj rakovnického pivovaru končí. Záborem Sudet přichází ČSR o 32 % činných pivovarů a 27,4% výstavu piva. Pivovar ztrácí na tomto území odbytiště. Pivo je přednostně dodáváno pro armádu, válečnou výrobu a do nemocnic. Do hostinců se dostává jen minimální množství. Přesto pivovar vaří i v době protektorátu cca 35 000 hl ročně.
V roce 1990 pivovar uvařil 200 000 hl – rekordní roční výstav v celé historii.
V roce 1991 vzniká nová akciová společnost Pivovary Bohemia Praha a.s. Rakovnický pivovar se stává jejím závodem. Jmenovaná společnost se snaží pivovar prodat, poté pivovar pronajímá. Výroba klesá, pivovar ztrácí odbytiště. V letech 1997 - 2004 pivovar je uzavřen a nevaří. V roce 2001 Pivovary Bohemia Praha prodávají pivovar firmě International Brewery Company.V roce 2004 pivovar začal opět vařit po sedmi letech 9. srpna - po nejnutnější rekonstrukci schopen vyrábět bez vážnějších problémů 50 000 hl piva.V roce 2005 je majitelem pivovaru Mikhail Arkadievič Medvedev z Moskvy. V roce 2006 další změna majitele – od 13. 9. 2006 vlastní pivovar společnost WILLGRADE INGENERRING LIMITED. V roce 2010 dochází ke změně vlastníka, pivovar kupuje nadnárodní společnost obchodníků s pivem. Dochází k zásadní rekonstrukci pivovaru a modernizaci celého výrobního procesu.
V roce 2012 tradiční pivovar v Rakovníku získal Chráněné zeměpisné označení České pivo. Vaří pivo na tradičním území, z tradičních surovin a tradiční technologií. Začíná používat marketingový slogan DOBRÉ PIVO. Pivovar v Rakovníku obsadil v pivovarských statistikách první příčku jako největší exportér českého piva z nezávislých pivovarů. Uvařil 73 784 hl piva a více než tři čtvrtiny produkce prodal v zahraničí. Žádný jiný český pivovar neexportuje tak velkou část své produkce na zahraniční trhy. Podle oficiálních údajů ruské celní správy byl Tradiční pivovar v Rakovníku největším českým vývozcem piva do Ruska. V roce 2016 vyvezl 44 687 hl a přeskočil v tabulce i takové giganty, jako jsou Heineken (36 tisíc hl), Budvar (32 tisíc hl) nebo Prazdroj (10 tisíc hl).

Slánské pivo doporučovali kdysi v Čechách na prvním místě, napsal slavný jezuitský historik Bohuslav Balbín ve 3. knize svých Rozmanitostí Království českého, která vyšla roku 1681. Královské město Slaný se vskutku může pyšnit dlouhou a věhlasnou tradicí vaření piva, která vyvrcholila počátkem 17. století, kdy zde bylo deset měšťanských právovárečných domů, tři hostince poskytující ubytování se stravou a dvě krčmy na předměstí. Roku 1618 činil výstav slánských pivovarníků téměř 20.000 hl, což bylo na tu dobu úctyhodné množství. Značná část produkce se vyvážela do celého království, kde bylo slánské pivo vyhledávané a oblíbené.

Ondřej Antoš, který v roce 1518 získal dům, dnes známý jako Modletický, vařil pivo od roku 1536. Antošové představovali významnou rodinu v dějinách města. Jiný z jejích příslušníků, Václav Antoš, zastával v letech 1569-1587 úřad císařského rychtáře. Roku 1578 nechal dům přestavět do současné podoby, jejíž součástí je i pozoruhodný renesanční portál se štítkem obsahujícím příslušné vročení a zobrazujícím symbol kotvy, jejíž ramena jsou stylizována do podoby monogramu „W" (Václav). Další majitel, po němž byl dům posléze i pojmenován, Vilém Modletický, také určitý čas provozoval jeden ze slánských hostinců. Slibný rozvoj byl neblaze ovlivněn událostmi pobělohorského období, kdy se Slaný stal poddanským městem hraběte Jaroslava Bořity z Martinic. Ten zrušil várečná práva měšťanů a zároveň nechal roku 1629 ve městě vybudovat svůj vlastní pivovar. Zde v letech 1794-1798 působil český sládek František Ondřej Poupě, autor příručky Počátkové základního naučení o vaření piva (1801), který je považován za průkopníka českého odborného pivovarnictví. Hraběcí pivovar byl v provozu do roku 1884. Od té doby se historie spjatá výrobou piva ve Slaném přerušila na více než 135 let.

Pivovar Antoš založený v roce 2010 nyní obnovuje tradici vaření kvalitního slánského piva. Při jeho výrobě je použito výhradně nejkvalitnějších domácích surovin, českého chmele z nedaleké žatecké oblasti a vyhlášeného sladu z moravské Hané připravovaného dnes již ojedinělým způsobem sladování na humnech. Pivo je čepováno přímo z ležáckých sklepů, nefiltrované a nepasterované, aby si tak uchovalo své jedinečné vlastnosti „živého" piva, jak je znali naši předkové.

(zdroj: http://www.pivovarantos.cz/)