Ve čtvrtek 12.09.2019 ve 21:30 ČT odvysílala další díl seriálu Pivní putování.
V tomto díle navštívíme pivovary v Nymburku a v Kostelci nad Černými lesy, tam si prohlédneme i pivovarnické muzeum. Prohlédneme si tradiční sladovnu nymburského pivovaru, zvláště se soustředíme na práci na sladovnickém humně a na půdní hospodářství.
Vzpomeneme na Elišku Přemyslovnu, která se v Nymburku ukryla v době nepokojů v zemi před svatbou s Janem Lucemburským. Prohlédneme si archeologický objev – historickou sladovnu ze 16. století, která byla i s pivovarem zničena za třicetileté války.
Soustředíme se na Bohumila Hrabala, pokloníme se jeho pamětní desce a podíváme se na dům Dr. Brzoráda, kterého známe z Postřižin pod jménem Dr. Gruntorád. Tento nymburský vlastenec byl nejen předsedou správní rady pivovaru, ale i ctitelem princezny Elišky; na jeho domě najdeme rozměrný reliéf příjezdu princezny, kterou vítají nymburští.
V lužních lesích protékaných rameny Labe najdeme tvrziště vodní tvrze Kří, která dala jméno lesu Kersko, a navštívíme Hrabalovu Hájenku i hřbitov, kde je Bohumil Hrabal i s celou rodinou pohřben.
Promluvíme si o pitném režimu, o žízni i o pitelnosti piva, kterou je možno zkoumat a měřit nejen u lidí, ale na příklad i u laboratorních potkanů.
Jak to, že se nám po prvním pivu chce napít se znovu? A jak to,že to u jiných nápojů nepociťujeme?
To je způsobeno pitelností piva.Pivo v sobě obsahuje látky, které vzbuzují chuť na další napití.
Pitelnost se dá i měřit. To se zkoumané osoby posadí kolem stolu a dá se jim vypít pivo z malé degustační skleničky.
A pak se měří čas, za jak dlouho si řeknou o další a o další.A ukazuje se, že česká piva mají vyšší pitelnost než všechna zahraniční piva. Je to způsobeno tradiční výrobou plzeňského typu
a použitými surovinami.Na prvním místě je to žatecký chmel.
Prokázali to i Japonci.Ti zkoumali pitelnost nejen u lidí, ale i u laboratorních potkanů.
Když potkanům dali k dispozici piva z různých zemí, potkani se vraceli pouze k misce s českým pivem.